POZOR

Bulimička 6.díl

Touha po jídle se stupňovala a sebemenší sousto dokázalo rozjet záchvat žravosti.

Po dohodě s vychovatelkou jsem odešla z intru. O své závislosti jsem jí říct nemohla, protože jsem nevěděla, že nějakou mám. Podvědomě jsem tušila, že každodenní zvracení a záchvaty přejídání nejsou v pořádku, ale sama sobě jsem to nedokázala připustit a pokaždé našla nějakou nereálnou výmluvu. Vždyť, když je vám zle a vyzvracíte se, to také není nemoc!…Připadalo mi to naprosto skvělé, že mohu sníst co chci…. z 89 Kg jsem snížila váhu na 75 Kg, ale mé tělo mi pořád připadalo naprosto odporné, v každé výloze jsem se prohlížela, zatahovala břicho, nosila plandavé oblečení v nadměrných velikostech. Od druháku jsem se nastěhovala ke své spolužačce. Její starší bratr odešel z domova a pokojík zůstal volný. Peníze za pronájem se rodině hodily. V ceně ubytování jsem měla i jídlo. Protože jsem s Jitkou již delší dobu kamarádila a často u nich na víkendy zůstávala, brali mne jako součást rodiny. Byla to výzva a zahájila jsem hladovku, i když někde vzadu v mysli jsem začala mapovat prostředí. V řadovém domku byly 2 toalety a k mé nevůli skoro papírové zdi!!!!!!…Bála jsem se prozrazení. Strakovi milovali jídlo a jejich lednice byla pořád plná dobrot, pan Straka byl ještě ke všemu vášnivý experimentální kuchař, který s nadšením očekával pochvalu strávníků….!!!!! Hladovka mi vydržela jeden den. Při společné večeři jsem myslela pouze na to, jak nenápadně odejdu na toaletu. Nic kolem jsem nevnímala, včetně jídla a přála si jen mít vše za sebou.!!! S výmluvou zapíchnuté kosti vybíhám do prvního patra (toaleta v přízemí pro mne nepřipadala v úvahu) a večeři vyzvracím….Nejprve se dostavil pocit úlevy, vše jsem zvládla a nikdo si doufám ničeho nevšiml……….. Lehce sbíhám schody a koketně odlupuji z pekáče připečenou bramboru. Sousto si opravdu vychutnávám, plátek brambory (mé jediné jídlo toho dne) postavě snad neuškodí!!! Přestala jsem chodit na obědy do školní jídelny a po náratu ze školy atakovala lednici Strakových!!! Vždy jsem začínala malou porcičkou (např. 1 rajče, plátek klobásky, plátek celozrného chleba ), kterou jsem si vychutnala a která bohužel nastartovala záchvat žravosti. Poté jsem musela vše v lednici minimálně ochutnat a pod záminkou svačiny a velkého hladu snědla regulerní porci čehokoliv a lednici skoro ”vybílila”. Po měsíci mi Strakovi oznámili, že mění dohodu ubytování a stravovat se mám na vlastní náklady::::!!!! Že o poruše ví mi však neřekli.:-(

Celou dobu jsem se snažila vše dělat nenápadně, vůbec mi nedocházelo, že okolí to vše tuší a bedlivě mne sleduje.

 

 7. díl zase za týden v rubrice Škola života
VSTUPTE

(Škola života jsou příspěvky čtenářů bez úprav redakce. Pokud máš svůj příběh nebo zkušenost, o kterou se stojí podělit, můžeš se registrovat a napsat nám o tom.)

Další od stejného autora

Bulimička 8.díl

Někdy jsem zvracela i 30x denně, vlasy padaly čím dál víc, kůži jsem měla našedlou …

Napsat komentář