POZOR

„haben“ oder „sein“?

Mít či být? Toť otázka! Kdy v perfektu zvolit haben a kdy sein?

Když v němčině tvoříme minulý čas pomocí perfekta používáme vždy pomocné sloveso (Hilfsverb) + příčestí minulé (Partizip II). Tvar příčestí minulého závisí na tom, jestli se jedna o sloveso silné, nebo o sloveso slabé. Více k této látce se můžete dočíst ve článku:

V tomto článku se však zaměřme především na sloveso pomocné.

Pro tvorbu perfekta máme na výběr ze dvou – haben a sein. V jiných situacích tato slovesa rovněž mohou figurovat jako plnovýznamová a mají pak významy mít (haben) a být (sein). Když je však používáme pro tvorbu perfekta tento jejich význam se vyprazdňuje a slouží nám zkrátka pouze jako gramatický prostředek.
Pro ilustraci:
Ich habe gegessen. X Ich bin geblieben.
Jedl(a) jsem. X Zůstal(a) jsem.
Obě věty jsou v minulém čase, sloveso ve formě perfekta – ale jednou je pomocným slovesem haben (habe) a jednou sein (bin).

Proč?

Je to zkrátka jedna ze zapeklitostí jazyka, která ale v tomto případě funguje relativně pravidelně.

Pojďme si to nejprve vysvětlit v co největší stručnosti a velmi zjednodušeně:

  • sein používáme při změně místa nebo stavu, haben všude jinde
Podívejme se teď na problematiku o něco přesněji:

Sein

  • Slovesa změny místa, např.:
fahren (jet)
gehen (jít)
laufen (jít rychle, běžet)
eilen (pospíchat)
fliegen (letět)
umziehen (přestěhovat se)
kommen (přijít)
rennen (běžet)
springen (skákat)

  • Slovesa změny stavu, např.:
aufstehen (vstát)
wachsen (růst)
aufwachsen (vzrůst)
einschlafen (usnout)
sterben (zemřít)

  • Další slovesa, jejichž perfektum se tvoří se sein, a která je potřeba si prostě zapamatovat:
bleiben (zůstat)
gelingen (podařit se)
geschehen (udít se)
passieren (stát se)
sein (být)
werden (stát se)
Když sein používáme jako pomocné sloveso, samozřejmě ho časujeme úplně stejně jako obvykle, to znamená:
  • ich bin
  • du bist
  • er/sie/es ist
  • wir sind
  • ihr seid
  • sie/Sie sind
Příklady:
Ich bin gefahren.
Sie ist gelaufen.
Wir sind geflogen.

Haben

Pomocné sloveso haben při tvorbě perfekta používáme v podstatě u všech ostatních sloves. Pár pomůcek, u kterých se však vyskytuje vždy:
  • Sloveso je zvratné (reflexivní)
    • Er hat sich gefreut. (On se radoval)
  • Sloveso se pojí se 4. pádem (akuzativem)
    • Wir haben das Essen gekocht. (My jsme uvařili to jídlo.)
  • Sloveso je způsobové
    • Das hat sie nicht gewollt. (To nechtěla.)
Rozhodně však doporučuji naučit se spíše případy té menšiny, u kterých používáme „sein“, a „haben“ pak používat o všeho ostatního.
I haben se samozřejmě časuje stejně jako běžně:
  • ich habe
  • du hast
  • er/sie/es hat
  • wir haben
  • ihr habt
  • sie/Sie haben

Nejste si v této látce jistí? Vyzkoušejte sami sebe v našem testu!

Další od stejného autora

Podzim jako z pohádky: Saské Švýcarsko

Letos jsem měla možnost navštívit přírodní skvost, oblast Saského Švýcarska, a s tímto zážitkem se …