POZOR

Karel Čapek: Válka s Mloky

V našem putování po povinné literatuře se dnes zastavíme u jedné z nejslavnějších českých alegorií – románu Karla Čapka Válka s Mloky. Myšlenku obrátit pozornost zrovna k této knize vyvolal nejen současný vývoj světových událostí, ale i zpráva o připravované filmové adaptaci, které by se diváci měli dočkat v roce 2017.

Něco k autorovi

Podobně jako u řada dalších nadaných literátů je obtížné zaškatulkovat Karla Čapka (1890-1938) do typických profesních kolonek, převážně však bývá titulován jako prozaik, žurnalista, dramatik, esejista, autor knih pro děti, ale i výtvarný a divadelní kritik nebo filmový libretista. Vystudoval filozofii, dějiny výtvarného umění a estetiku na Filosofické fakultě v Praze a svá studia zakončil doktorátem, který obhájil v roce 1915. Během studií strávil semestr v Berlíně a další v Paříži a právě kontakt se mladými zahraničními umělci měl vliv na Čapkovo zanícení pro moderní umění. Spolu se svým bratrem Josefem, stejně známým malířem a spisovatelem, pracoval celý život v pražské redakci Lidových novin. Tři roky byl zároveň dramaturgem a režisérem Vinohradského divadla. Svůj životní osud spojil s herečkou Olgou Scheinpflugovou, která mu stála po boku i v nejtěžších chvílích, kdy po nesouhlasu s Mnichovskou dohodou byla proti jeho osobě vedena nevybíravá kampaň. Karel Čapek zemřel na zánět plic krátce před plánovaným zatčením gestapem.

Základní informace o díle

Válka s mloky poprvé vyšla na pokračování v Lidových novinách v letech 1935-1936. Jedná se tedy o román na pokračování, který nese prvky tohoto žánru – skládá se ze stejně dlouhých kapitol, v tomto případě navíc rozdělených do tří větších oddílů, takzvaných knih.

Děj

Kniha první se jmenuje Andrias Scheuchzeri, což není vlastní jméno hlavní postavy, jak by se mohlo zdát, ale odborný název pro již vyhynulý druh velkého třetihorního velemloka, jehož fosilii na počátku 18. století poprvé popsal švýcarský přírodovědec Scheuchzer. Podle něj se však jednalo o pozůstatky hříšníka smeteného biblickou potopou a tento motiv se stal inspiračním zdrojem právě pro Čapkův román. V první knize se tak dozvídáme, jak svérázný kapitán Van Toch objevil na ostrově poblíž Sumatry tvory, kterým domorodci říkají mořští čerti. Zatímco místní lidé se jich hrozí, kapitán s podivnými zvířaty uzavře obchod: dá jim nože, aby se mohli bránit žralokům a oni mu za odměnu budou lovit perly. Po návratu do Čech přesvědčí van Toch bohatého továrníka Bondyho, aby obchod rozjeli ve větším a mloci byli dodáváni do různých nalezišť perel. Po smrti kapitána však Bondy mloky zneužije jako pracovní sílu a udělá z nich novodobé otroky.

V druhé knize s názvem Po stupních civilizace jsou mloci podrobeni vědeckému výzkumu, ve kterém se nejen zjistí jejich pravý biologický status, ale za pomoci pokusů se vyvinou v ještě inteligentnější tvory. Celá tato kniha je komponovaná jako mozaika vědeckých článků, dopisů a rozhovorů, ze kterých se čtenář dozvídá vše možné i nemožné o mlocích.

Pravá válka s mloky se rozpoutá ve třetí knize se stejným názvem jako celý román. Mloků je již více než lidí a mají dokonce lepší zbraně. Začnou zaplavovat pevninu, protože potřebují více prostoru k životu a potopí tak například Čínu a Indii. Celý román pak končí v beznadějné situaci, kdy se mloci, kteří jsou normálně schopní žít jen ve slané vodě, najednou objeví ve Vltavě.

Žánr

Válka s mloky je antiutopický román, to znamená, že se odehrává v neexistující společnosti, která se však oproti utopii vyvinula negativním směrem. Zároveň se Čapkův román pyšní znaky sci-fi, pro kterou je typický výskyt neexistujících a spekulativních přírodních jevů. V neposlední řadě bývá v souvislosti s románem skloňován pojem alegorie, protože za samotným prvním významem textu se skrývá dobře odvoditelný jiný význam, v tomto případě lze Válku s mloky chápat jako podobenství a kritiku na rozpínavost německého nacismu.

Styl

IMG_20151201_165338Na první pohled je Čapkův text velmi komplexní dílo, ve kterém autor využívá řadu různých vypravěčských stylů. Zatímco první kniha je psána převážně v Er-formě jako vyprávění, druhá část je věrná publicistickému či dokonce vědeckému stylu, protože autor využívá například i poznámek pod čarou. Tendencí ke kombinování různých stylů a žánrů a tedy intermediálním potenciálem své knihy Čapek o řadu desetiletí předběhl současnou postmoderní literaturu, která je z velké části založena právě na tomto principu.

Proč knihu (znovu) číst? Protože Čapkovi se podařilo napsat nadčasové dílo uplatnitelné na libovolnou formu válečného zvěrstva. Když mloci nechají zaplavit New Orleans a zabijí tím obrovské množství lidí, ozve se vůdce mloků lidem se svými dalšími požadavky a hrozbou opakujících se katastrof. Válku s mloky tak lze číst zároveň jako tristní alegorii na současné světové dění.

A na závěr ještě drobná ochutnávka z řadu let připravovaného zfilmování Války s mloky, které snad již konečně našlo vhodný tvůrčí tým a podle posledních informací má být tento pompézní katastrofický film hotový v roce 2017.

Informace o knize a autorovi volně podle www.wikipedia.cz.

Další od stejného autora

Červnoví literární oslavenci

Nezahálíme ani v červnu a opět jsme pro Vás připravili oblíbený literární kvíz s červnovými oslavenci, kterých …

2 komentáře

  1. evanot

    Čapek!!! Ano. Děkuji za všechny jeho příznivce.
    Bude ještě další?

    • rsmofajz

      Do budoucna určitě, ale teď musíme dát v povinné četbě prostor spíše různorodým autorům.. Ale nebojte, pokud by se některý měl opakovat, bude to právě Čapek 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.