POZOR
Obrázek - webové stránky Pražského literárního domu

Poslední zástupkyní pražské německé literatury byla žena

Pražská německá literatura – pojem označující díla napsaná v němčině pražskými autory, často židovského původu – tvoří vlastní literární kapitolu. Jejím snad nejproslulejším představitelem je Franz Kafka, jehož dílo se z velké části proslavilo díky jeho příteli Maxi Brodovi. („Navzdory Kafkovu přání (ačkoliv nejednoznačnému) Brod jeho manuskripty po roce 1924 nezničil, ale publikoval“1.) Max Brod byl však také spisovatel a je rovněž zástupcem pražské německé literatury. Dalšími velkými jmény této epochy jsou např. Franz Werfel, Egon Erwin Kisch nebo Rainer Maria Rilke.

Méně prominentní v kolektivním vědomí je však informace, že v Praze žila také spisovatelka Lenka Reinerová. Díla Lenky Reinerové (žila v letech 1916 – 2008) vznikala v německém jazyce. Narodila se v průběhu první světové války a přežila téměř celé století. Prošla si krutými léty, která jí její židovský původ neusnadňoval. Některé z tehdejších spisovatelských legend patřily mezi její přátele. Znala se s Kischem, Brodem i Werfelem.2 Webové stránky „Emma“3 citují Lenčina slova:

„Viděla a zažila jsem toho tolik, že už žádné děje nemusím vymýšlet.“

Významná byla spisovatelka Lenka Reinerová nejen svými díly (mezi která patří např. Grenze geschlossen2, Mandelduft. Erzählungen2 nebo Närrisches Prag. Ein Bekenntnis2), ale také tím, že byla jednou ze zakladatelů Pražského literárního domu autorů německého jazyka (Prager Literaturhaus deutschprachiger Autoren).

Pražsky literární dům jsem osobně navštívila a mohu to doporučit. Na místě je možné vidět film natočený s Lenkou Reinerovou. Určitě stojí za to pustit si někdy nějakou audio nahrávku kde Lenka mluví německy.

Nemluví totiž klasickou němčinou, ale takzvanou „Prager Deutsch“ („pražská němčina“), která se vyznačuje určitým přízvukem. Nakladatel Klaus Wagenbach řekl: „Pokud chcete uslyšet jak mluvil Kafka, poslechněte si Reinerovou, neboť ona mluví ‚pražskou němčinou‘.“4

Sama Reinerová pražskou němčinu v rozhovoru, jehož část je zveřejněna na stránkách wieser-verlag.com popisuje nikoliv jako dialekt, ale jako určitou osobitou formu němčiny. Pražská němčina se jí zdá volnější, ne tak precizní a exaktní jako německá němčina.4

Pokud se o pražskou německou literaturu zajímáte, pak určitě sledujte dění Pražského literárního domu. Často jsou v něm pořádány různé akce nebo autorská čtení.

Odkaz na stránky: http://www.literarnidum.cz/

Stránky jsou k dispozici v češtině i v němčině.

Zdroj:
1 přeložený citát „Entgegen dem (allerdings uneindeutigen) Wunsch Kafkas hat Brod dessen Manuskripte nach 1924 nicht vernichtet, sondern publizier.“
zdroj: http://www.franzkafka.de/franzkafka/die_freunde/max_brod/457360
2věcné informace o spisovatelce volně zpracovány a přeloženy z: https://de.wikipedia.org/wiki/Lenka_Reinerov%C3%A1
3přeložený citát „Ich habe so viel gesehen und erlebt, da muss ich keine Handlung mehr erfinden.“
zdroj: http://www.emma.de/artikel/sie-hat-alles-ueberlebt-lenka-reinerova-263803
4přeložený citát: „Wenn man hören will, wie Kafka gesprochen hat, dann muss man nur der Reinerová zuhören, denn sie spricht „Prager Deutsch““ zdroj: http://www.wieser-verlag.com/buch/naerrisch-das-leben-glaubenlenka-reinerova/
Pro účely článku byl do češtiny parafrázován názor Reinerové na pražskou němčinu

Další od stejného autora

Odlučitelná předpona – nenechejte ji, aby se z věty nenápadně vytratila!

Všechna následující slovesa mají jeden společný rys – když je používáme ve větě, často je …