POZOR

Sydney – město vytoužené I. – plánování cesty

Tento seriál krátkých vzpomínek bude o studijním a pracovním pobytu v Austrálii, kde jsme jako studenti zkoušeli hledat štěstí. Dva roky strávené v Austrálii jako nezapomenutelná zkušenost.

Sledujte další díly v rubrice Cestování. 

 

I. Sydney, plánování, ceny a odlet

Rozhodnutí vycestovat do Austrálie padlo hned, jak jsme začali přemýšlet o zahraničním pobytu. Bylo to dost exotické a daleko. Nevěděli jsme, jestli se na druhou stranu zeměkoule budeme mít šancí dostat i později, tak proč to odkládat. Největší problém bylo sehnání studentského víza, protože to jediné umožňovalo 20 hodin týdně pracovat a my jsem měli prostředky našetřené na pár prvních týdnů a sehnání práce a výdělek by znamenal, že si můžeme pobyt prodloužit.  Studentské vízum se udělovalo ve Vídni až po platném přihlášení na nějakou vzdělávací instituci, která umožňovala zahraničním studentům přicestovat a učit se buď angličtinu nebo jiné specializované obory. Samozřejmě bylo možné dostat vysokoškolské stipendium nebo se stát součástí nějakého programu, ale to by nás zavazovalo více, než jsme plánovali.

Mofajz - cestování

Raději jsme si vše nechali vyřídit přes agenturu, ale dnes už víme, že si člověk spoustu věcí vyřídí sám, levněji a lépe. Školné spolykalo značnou část našeho rozpočtu cca. 35 000 na tři měsíce na osobu a spolu s cenou letenky cca. 38 000/osoba se vše vyšplhalo až k našemu limitu. Ještě zbývalo zaplatit zdravotní pojištění (3500/osoba na tři měsíce a domluvit (zaplatit) si ubytování na první týdny. Rozhodli jsme se, že zkusíme strávit nějaký čas v tzv. „home-stay“, což je ubytování v rodině, buď sám nebo spolu s dalšími studenty.  Nakonec to stálo 15 000/osoba a šest týdnů. Rodina se nám měla stát oporou pro první chvíle strávené na cizím území, protože v té době jsme neměli v Sydney nikoho z našich kamarádů a známých. Jen těsně před odletem jsme v Čechách narazili na staršího pána, který nám slíbil, že až budeme na místě, můžeme ho kontaktovat a on se pokusí nám v začátcích pomoct. Moc jsme tomu nedávali, ale jak se později ukázalo, opravdu své slovo dodržel a v začátcích nám dost pomohl.

Plní očekávání a dojmů jsme nakonec vše zdárně vyřídili a čekala nás vytoužená cesta. Letenku jsme měli s KLM a přestup byl v Singapuru. Cesta měla trvat více než jeden den, a tak jsme jen doufali, že vše proběhne v pořádku. Naše škola se nacházela v centru Sydney a ubytování několik kilometrů autobusem směrem na západ. Rodina, v které jsme měli strávit první dny, vypadala v pořádku a ubytovávala dalších pět zahraničních studentů. My jsme měli mít samostatný pokoj a také snídani a večeře.

Rozloučení s kamarády tady v Čechách proběhlo bouřlivě a všichni včetně rodičů jsme si tak trochu pobrečeli. Nakonec nadešel den D a my nastoupili v Praze do letadla směrem Austrálie. Po nekonečném letu a přestupu jsme spatřili vytoužený Harbour Bridge a kulisu ranního města. Prostoupilo nás očekávání, zvědavost ale i nervozita. Jaké to v Sydney bude? Jaká bude rodina? Zvládneme to tady déle než tři měsíce, na které jsme si našetřili peníze? To vám všechno budeme vyprávět v dalších dílech.

Příště o tom, jaké to bylo první dny po příletu. Čtěte v rubrice Cestování

harbour-bridge-343310_1280

Další od stejného autora

Čtení pomáhá aneb čtenáři čtenářům

Projekt Čtení pomáhá rozdělí každý rok 10 milionů korun na dobročinné účely. O tom, kdo …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.