POZOR

Základní principy humanistické psychoterapie: Cesta k sebeuvědomění

Humanistická psychoterapie neboli také psychoterapie zaměřená na duchovní růst a prožívání člověka vychází z konceptu humanistické psychologie, tzv. třetí síly v psychologii. Její vznik a rozvoj je spojován  s americkým psychologem C. R. Rogersem, který vstoupil do dějin psychologie jako první, kdo zdůrazňoval individualitu lidského jedince. Proklamoval, že každý člověk má v sobě dispozice na sobě pracovat a pořád něco zlepšovat , dokáže  naplnit svá očekávání a dosáhnout sebeaktualizace. Jinými slovy, člověk se může stát lepším a lepším pouze na základě své vlastní vůle.

V terapii proto zastává psychoterapeut funkci pouhého ukazatele oné správné cesty, po které by se měl klient vydat. Je mu oporou a povzbuzuje jej k vytrvalosti a  trpělivosti. Nemá zde v žádné míře direktivní roli. Podstatné je, že mezi sebou a klientem si vytváří blízký vztah, založený na vzájemné důvěře. Postupně se z nich stávají přáteli a navzájem se obohacují svými prožitky a  zkušenostmi.

Úkolem klienta je se odpoutat od minulosti a začít myslet na to, co by mohlo přijít. Terapeut pomáhá klientovi si budovat nové představy a ideály své budoucnosti. Jeho cílem je pacienta naladit na nové vyhlídky, které mu život může přinést. Měl by klienta naučit, aby se měl rád a dokázal ocenit sebe a druhé. Klient na přání terapeuta by si měl toto několikrát za den opakovat, nejlépe si to říct nahlas. Po dobu terapie by se klient měl naučit od sebe oddělovat, co je více a co méně důležité a stanovit si vlastní preference, přání, touhy a cíle.

Humanistická psychoterapie je především vhodná pro klienty, kterým vyprchalo z  života nadšení a  už nemají pro co nebo pro koho žít. Jejím cílem je nalézt nové, přijatelné cesty, jak dospět k sebe-uvědomění.

 

Další od stejného autora

Altruismus jako lidský výmysl?

Existuje jen několik málo knižních publikací, kde se s pojmem altruismus můžete setkat. Obvykle bývá definován …